Zmlaťte si svého klienta

Poslal mi kolega z naší Asociace průvodců nabídku, kterou obdržel pro své zařízení od Slezské univerzity v Opavě. Nabízí se zde pro pracovníky kurz Pravidla šetrné sebeobrany, který vyučují policisté. Spočívá v užití kopů a úderů vůči klientovi, a to vše se naučí během dvou dnů. Pro jednoho pracovníka kurz stojí méně jak čtyři sta korun. No, nekup to, zvláště když inspekce vyžaduje vzdělávání v oblasti práce s problémovým klientem. Co je na tom divného? Obsah kurzu je v přímém rozporu hned s několika zákony, např. ústavním zákonem č.2 Listina základních práv a svobod; je v rozporu také se zákonem 108/2006, a to v §89. Podle tohoto legislativního zakotvení se klientovi sociálních služeb při zklidnění nesmí způsobovat bolest, nesmí se užívat kopy a údery. Jediné, co je možno užít, je fyzické držení, což kopy a údery jednoznačně nejsou. Nejedná se tedy o šetrnou sebeobranu a je nepochopitelné, jak tento kurz Slezské univerzitě v Opavě mohl projít a být schválen Akreditační komisí MPSV.

Již řadu let tvrdím, že to, oč jsem kdysi velmi usilovala, jde dnes proti svému smyslu. Tato komise schvaluje kurzy, které jdou nejen proti smyslu Zákona o sociálních službách, ale jsou pro pracovníky a klienty nebezpečné. Velmi macešsky se samo MPSV chová ke svým odborníkům, které nechalo v roce 2005 proškolit zahraničními experty právě v oblasti práce s rizikem. Mluvím o průvodcích dobré praxe, kteří prošli proškolením odborníků z Velké Británie, Severního Irska a Holandska. Osvojili si unikátní metodu zvládání agrese klienta, která neporušuje lidská práva. Vytvořili v roce 2006 asociaci a začali vzdělávat poskytovatele sociálních služeb. Jejich metoda byla akreditována, i když pod zavádějícím názvem Pravidla šetrné sebeobrany (název vymyslelo MPSV). Sebeobrana je až na posledním místě v práci s agresivním klientem, a to daleko za prevencí. Po dvou letech existence měla naše asociace potřebu nastavit systémové vzdělání pro poskytovatele služeb, kteří pracují s klienty s rizikem v chování. Toto vzděláváni spatřujeme v dlouhodobém vzdělávání lektorů-mentorů toho kterého poskytovatele (upřednostňováni jsou Domovy se zvláštním režimem) s tím, že tito mentoři budou vzdělávat pracovníky svých zařízení. Podali jsme projekt na čerpání peněz z EU a MPSV ho zamítlo. V roce 2010 jsme podali projekt znovu. MPSV na svých stránkách uvedlo podmínky, za kterých lze získat peníze z EU. Podmínky jsme splnili a naše hodnocení bylo nadstandardní. Projekt byl tzv. ministerskou komisí zamítnut na tři a půl řádku, a text „hodnocení“ byl v přímém rozporu se závěry hodnocení nezávislých odborníků a s počtem získaných bodů (89). Koncem loňského roku jsme podali projekt do třetice. Co myslíte, jak to dopadne? Já bych si tipovala, že tentokrát si ti, kteří budou mít rozhodující slovo velmi pohlídají, aby hodnocení bylo velmi, ale velmi špatné, tudíž snadno zamítnutelné. Co na tom, že to bude ten stejný projekt, který byl předtím hodnocen výborně, k tomu mají k ruce své „nezávislé“ hodnotitele. A odvolání proti rozhodnutí není možné. Nejsou to výmysly mé bujné fantazie, ale má zkušenost z doby, kdy jsem sama na MPSV pracovala.

A mezitím se na poli sociálních služby objevují a budou objevovat, další „zkrácené“ kurzy akreditovaném pod názvem Pravidla šetrné sebeobrany. V nich nebo v základních kurzech pro pracovníky v sociálních službách školí lidé, kteří nejsou vzděláni v nové technice zvládání agrese, nejsou vzděláni ani v sociální práci. Mnohdy jsou to policisté nebo trenéři bojových umění, kurzy jsou denní, dvoudenní. Naučte se zvládat a ovládat úchopy a držení podle §89 za tak krátkou dobu! Ale jak agresivně zpacifikovat klienta, to asi jde, nevím. Situace v udělování akreditace ze strany MPSV těm, kteří nejsou proškoleni v práci s problémovým klientem lze přirovnat k situaci, kdy zubař bude provádět operaci srdce, s tím, že když mu to neumožníme, tak ho diskriminujeme. Nelze změnit úroveň poskytování sociálních služeb, tak abychom směřovali ke změně a naplňovali zákon o sociálních službách, aniž bychom nenastavili systematické vzdělávání pracovníků (včetně kontrolních mechanismů a sankcí), kteří pracují s klienty s rizikem v chování. Navíc toto riziko, více než z 90 %, je dáno neuspokojením potřeb těchto klientů. Takže základní vzdělání musí postihovat hlavně primární a sekundární prevence, de-eskalaci napětí a když přesto dojde k agresivnímu chování, tak teprve potom užití úchopů a držení za účelem bezbolestného zklidnění klienta. Po přístupu MPSV a Akreditační komise MPSV v udělování akreditací jsme někde na začátku cesty, a daleko v období před přijetím zákona o sociálních službách. Mimochodem, objednáte-li si Pravidla šetrné sebeobrany od Slezské univerzity, tak téměř zdarma vás naučí zasáhnout proti klientovi, který má dokonce i střelnou zbraň. Někdy lituji, že chybí mně. Tak tedy přátelé, zmlaťte si svého klienta. Ať žije partnerský vztah mezi poskytovatelem sociální služby a jeho klienty.

Mgr. Eva Pogodová	8.6. 2011
Předsedkyně Asociace průvodců v problematice rizikového chování