|
Podle "principu normality" je řešení otázky tykání a vykání jednoduché - záleží na dohodě s klientem. V konkrétní situaci samozřejmě zvažujete i další faktory a běžný společenský úzus (např. je-li klient znatelně starší než vy, je na místě spíše vykání, klientům - dětem podle mého názoru můžete tykat - jde o běžnou společenskou praxi). Za nejbezpečnější považuji popsat způsob oslovování klienta konkrétními pracovníky v individuálním plánu spolu s popisem toho, jakým způsobem se k danému oslovování došlo (dohoda, přání klienta, empatické vcítění u nekomunikujících k. apod.)
|